Nevím. Dneska mi připadá, že je trochu zvláštní den. Spíš hodně zvláštní den. Ale až při pohledu do kalendáře jsem si uvědomil, že to možná bude také datem: 21.1.2021,navíc 21 století. Hned vysvětlím.

Dnes ráno jsem sedl do auta s tím, že pojedu nabíjet a při té příležitosti natočím podcast a cestou domů video z jízdy, které dám na IGTV. Myšlenka dobrá. Né však výsledek sám.

Během natáčení podcastu jsem se do svých myšlenek tak zamotal, až mi došla baterka v diktafonu, takže nebyla možnost reparátu. Inu co už. Na druhý pokus doma, v klidu, to třeba bude lepší. Téma podcastu bylo: Nejvíc nás bolí náš vlastní strach. Není tedy divu, že jsem se tak rozvášnil. Mám s tím mnohé zkušenosti, jenže jsem si zapoměl zkontrolovat kapacitu baterie, takže jsem neměl možnost dokončit myšlenku své úvahy.

Natáčení videa proběhlo úplně v pohodě. Během cesty z nabíječky domů jsem shrnul pocity a dojmy z 18-ti měsíců, společného života s autem. Vybral jsem náhledovou fotku a video o délce něco málo přes deset minut začal nahrávat ještě v autě na svůj IGTV profil. Po deseti minutách mi aplikace nahlásila, že nemám dostatečný signál. To mě udivilo. LTE pokrytí 96%, navíc kousek od BTSky, neomezená data (FUP 20GB). Zvlástní. Ani doma na wi-fi se upload nezdařil. Takže ani z videa nakonec nebude nic.

A třetí plán dopoledne? Online mentoring, který mne měl nabudit k probuzení mého podnikavého já. Ano, na spoustu vnitřních otázek jsem našel odpověď. Ale že by se mi dnes chtělo něco podnikat? To opravdu ne. Venku je krásně, harant nade mnou opět vříská u počítačové hry, do toho Lojza Bouchal opět kladívkem do čehosi tříská, ale mě se nechce nic. Možná to je sílou čerstvého zázvorového čaje. Možná to je změnou počasí a tím, že sníh za okny taje. Možná to je tím, že je takové datum, jaké je a navíc tím, že je čtvrtek. Těžko říct.